pátek 30. prosince 2011

Reticellové hvězdičky




Vánoce už jsou pryč, zima zatím nikde, tak alespoň jako inspirace na příští rok vyšly v posledním čísle Paličkování moje reticellové hvězdičky i s podvinky.






Ukázka jednoho podvinku:




A ještě jedna - a nebo vlastně dvě šité krajky v časopise. Tentokrát krásné rozměrnější práce Vilmy Naskové v Krajce. Také s podvinky.





sobota 17. prosince 2011

Aemilia ars


Aemilia ars byl původně název společnosti, která byla založena v Bologni v roce 1898. Jejím cílem bylo obnovit rozvoj uměleckých řemesel, která již v té době byla nerentabilní. Podpora se netýkala pouze krajkářství, ale také řemesel zpracovávajících kovy, kůže, dřevo, papír a další.
Základem pro nový rozvoj krajkářství byly staré vzory (reticella, punto in aera), které byly částečně upravovány. Vznikaly také předlohy nové, i když modernizace nebyla tak intenzivní, jako např. v našich zemích. Přesto byly tehdejší krajky na velmi vysoké úrovni.

V současné době existuje v Bologni kulturní sdružení I merletti di Antonilla Cantelli, které se snaží v tradicích pokračovat a rozvíjet je, zejména účastí na různých výstavách, pořádáním kurzů, vydáváním knih. Využívají  své rozsáhlé sbírky původních předloh, které jsou charakteristické hlavně květinovými motivy. Letos sdružení připravilo pro své příznivce dárek: zdarma zpřístupnilo na svých webových stránkách deset svých vzorů (ke stažení zde).
Název Aemilia ars se dnes tedy používá pro označení typických šitých krajek z italského regionu Emilia - nebo také pro označení specifické techniky jejich výroby.


Vzor upravený podle původní předlohy
 
Technika Aemilia ars
Od klasického postupu šité krajky se liší přípravou podkladu. Na povrchu nakresleného vzoru se předem nevytvářejí silnější přízí základní kontury, ale připraví se pouze systém tzv. pomocných stehů.


Kontury se vytvářejí postupně tak, že se nitě podvlékají pod pomocnými stehy. Pracuje se po částech - to znamená, že se např. vytvoří kontury jednoho nebo několika lístků a ihned se vyplní jejich plocha. Pak se pokračuje dále.


Po vytvoření všech motivů se šijí spojky a nakonec se vše začistí kroužkováním (drobné lístky a úponky se nekroužkují).

Další vzory a postupy v knihách:


sobota 10. prosince 2011

Pavoučci

Pavoučci (vzorník Školského ústavu umělecké výroby)

Pavoučci se používají jako ozdobná výplň kruhových dírek spíše u bílé výšivky, ale samotný pracovní postup je charakteristický pro šitou krajku. Pokud tedy základní ohraničující kružnice nebude ušitá v plátně, ale vytvořená samostatně, může být i takovýto pavouček součástí krajky - i když krajkoví pavoučci bývají obvykle spíše jednodušší, zatímco ti vyšívaní jsou více zdobnější.

Květ s pavoučkem, průměr 7 cm, zlatožlutá mulinka




















Postup šiti středového pavoučka je na následujícím schématu. Základní řady (obr. 2) opakujeme několikrát tak, aby vzniklá hvězdička vyplnila co největší část prázdného kruhu. Dále postupujeme podle nákresu 3 a 4.


čtvrtek 1. prosince 2011

Dvoubarevná reticella

Reticellová kolečka šitá dvojitou mulinkou,
průměr každého kolečka 6,5 cm


I nepříliš komplikovanou reticellu je možné oživit a ozvláštnit použitím nití více barev (samozřejmě i tady platí, že méně je více, proto je nejlepší zůstat jen u barev dvou. A ještě je dobře sladit...). Nejdříve je třeba nakreslit návrh barevné kompozice. V dnešní době není problém několikrát okopírovat černobílý nákres a pak jen zkoušet vybarvovat. Přitom jedna barva by měla být dominantní, druhá spíše jen doplňující. Stačí jen malý kousek kroužkování nebo několik obloučků odlišné barvy a vznikne zajímavý šperk nebo aplikace na oděv nebo kabelku.

Změna barvy při kroužkování

sobota 26. listopadu 2011

Okolek z šité krajky

Okolek je šitý z béžové bavlněné obuvnické niti č. 24, husté výplně jsou tvořeny podkládaným pláténkem, vzdušné výplně obtáčeným tylem, dvojsloupky a trojsloupky.


Obtáčený tyl

Podkládané dvojsloupky a trojsloupky


středa 23. listopadu 2011

Tenerifa a nanduti

Tenerifa a nanduti patří mezi tzv. "sluníčkové" nebo "pavoučí" šité krajky. To podle podoby s rozbíhajícími se paprsky slunce nebo s pavoučí sítí. Obě krajky mají mnoho společného, přesto se však některými drobnostmi liší.

Tenerifa je typická pro Španělsko a z něj zejména pro Kanárské ostrovy (podle jednoho z ostrovů pochází její název). V současné době je již rozšířená i v mnoha jiných zemích. Šije se na pomocné podložce (tvrdší kartón, dřevěná nebo kovová destička s otvory nebo zářezy). Otvory se provlékne pevná pomocná nit a na ni se teprve zavěšuje paprskovitá osnova. Ta se potom protkává a svazuje tenerifovým uzlem. Nakonec se pomocná nit přestřihne a krajka se oddělí. Tímto způsobem se vytvářejí jednotlivé motivky kruhového nebo jiného tvaru - dále se mohou sešívat k sobě nebo všívat do textilu. Jsou většinou jednobarevné nebo v jemných barevných kombinacích.
Příprava osnovy pro šití tenerify 




Tenerife lace. Designs and instructions. 1904

Nanduti je název pro podobnou krajku vytvářenou v jihoamerické Paraguayi. Avšak na rozdíl od tenerify se šije přímo na plátně napnutém na rámu. Na plátno se předkreslí obrysy motivů a osnova se připevňuje přímo k němu bez pomocných nití. Motivky se zpravidla nešijí jednotlivě, ale jsou navzájem propojené a tvoří větší dekorativní celky. Často se používají kombinace velmi kontrastních barev. Hotová krajka se odděluje tak, že se plátno z rubu opatrně odstřihuje těsně vedle osnovních nití a zbytky plátna se pak postupně vytahají.


příprava osnovy pro šití nanduti


blog.lamadesigns.com/tag/nanduti-lace/



http://country.paraguay.com/arts_and_culture/folk_art.php
Další informace: Nanduti, Paraguayan lace

A na závěr legenda o tom, jak prý vznikla krajka nanduti:
Dva mladíci se ucházeli o ruku krásné dcery náčelníka guaranských domorodců. Její otec prohlásil, že ji dá tomu, kdo přinese vzácnější a zajímavější dar.
První mladík byl velmi bohatý a na světě nebylo nic, co by si nemohl koupit. Sehnal všechny druhy zvířat, které v té době existovaly, a rozhodl se věnovat je milované dívce.
Druhý mladík byl naopak velmi chudý a neuměl si představit, jak by si mohl opatřit alespoň nějaký dar. Když procházel lesem, prosil o pomoc jejich boha a pohlédl přitom nahoru k nebi. Najednou uviděl mezi větvemi stromů překrásnou stříbřitou krajku. Zaradoval se, ale když se jí dotkl, krajka zmizela a místo ní zůstala jen obyčejná potrhaná pavoučí síť. Mladík byl naprosto zoufalý. V tomto stavu ho uviděla jeho matka a rozhodla se mu pomoci. Našla jinou podobnou pavoučí síť a podle ní vyrobila krajku. Jen k tomu použila jehlu a svoje vlastní stříbrné vlasy. Když druhý den mladík předvedl náčelníkovi svůj vzácný dar, dostal jeho dceru za ženu a žili spolu šťastně naž do smrti. A od té doby všechny paraguayské ženy začaly vyrábět krásné krajky podobné pavoučím sítím.
Krásná romantická legenda. Ale ve skutečnosti to určitě bylo úplně jinak...

úterý 22. listopadu 2011

Tenerifa




 
Zajímavým příkladem tenerify je tato historická krajka ze soukromé sbírky. Skládá se z většího centrálního kruhu a 11 malých kruhů; průměr celé krajky je 17 cm. Je ušitá z kovového vlákna světle zlatožluté barvy.


Kopie malého kruhu,
světle hnědá perlovka, průměr 4 cm

Vlevo: tenerifový uzel; vpravo: šití středového pásu lístků

sobota 19. listopadu 2011

Kurzy šité krajky

Šitá krajka a přírodniny (V. Nasková)
pátek 3.2., 24.2., 16.3., 20.4., 25.5.2012
17:00 - 19:00

Arménská krajka kene - moderní (J. Kytková)
pátek 17.2., 9.3., 30.3., 4.5., 8.6.2012
15:00 - 17:00

Šitá krajka - retičela (B. Bacílková)
sobota 18.2., 10.3., 31.3., 5.5., 9.6.2012
11:30 - 13:30

Šitá krajka základní (Z. Kindlová)
sobota 18.2., 10.3., 31.3., 5.5., 9.6.2012
14:00 - 16:00

Šitá krajka - květy pro OIDFA (Z. Kindlová)
sobota 18.2., 10.3., 31.3., 5.5., 9.6.2012
16:30 - 18:30

Tenerifa (J. Davidovičová)
sobota 18.2., 10.3., 31.3., 5.5., 9.6.2012
16:30 - 18:30


přihlášky: VSUŘ, Holečkova 61, Praha 5

čtvrtek 17. listopadu 2011

Jednoduchý šperk s obloučky

K vytvoření jednoduchého šperku stačí i základní znalosti prvků šité krajky - připevnění obrysových linií k podkladu, obyčejné podkládané pláténko jako výplň, závěrečné koužkování současně s šitím ozdobných obloučků.
Základem vzoru je malý obdélník, který je po obvodu zdoben jednoduchými i složitějšími obloučky. Podobné vzory lze nakreslit i ze čtverce, kruhu, trojúhelníku i dalších geometrických tvarů.












Postup
Příprava podkladu
Vzor nakreslený na kancelářském papíru přelepíme samolepicí průhlednou fólií a zastřihneme tak, aby kolem vzoru zůstalo volné místo asi 1,5 až 2 cm. Podložíme dvěma vrstvami stejně velkého plátna a po obvodu sestehujeme. Obrysové linie vytvoříme z dvojité perlovky nebo sněhurky nebo jiné příze podobné tloušťky. Podkládáme pouze obdélník, ozdobné obloučky vynecháme.













Šití výplně
Jako výplň je použito jednoduché podkládané pláténko (může být jednobarevné, vícebarevné s dírkami, ažurou apod.). Šijeme jednou nebo dvěma nitkami mulinky.













Kroužkování
Kroužkování začínáme z rohu jednou nebo dvěma nitkami mulinky, podkládáme dvěma nitěmi perlovky. Současně s kroužkováním (a tím i začišťováním) základního obdélníku vytváříme i ozdobné obloučky. Pomáháme si přitom špendlíkem zapíchnutým pod vrcholem budoucího obloučku.













Také složitější obloučky šijeme najednou.

















Závěrečné práce
Krajku opatrně odstřihneme od podkladu a vyžehlíme. Plochu obdélníku můžeme ještě dozdobit našitím korálků, kamínků, vyšít jednoduchý motiv apod. Nakonec zavěsíme na šňůrku.

neděle 13. listopadu 2011

Reticella

Reticella patří mezi nejstarší typy šité krajky. Je na ní dobře vidět přechod od výšivky k samostatné krajce. Nejstarší reticelly jsou totiž ještě vytvářené na plátně – nejdříve se vystříhá a vytahá část nití ve dvou směrech tak, aby vznikla síť, která se dále obšívá a vyplňuje ozdobnými motivy. Postupně se ale přechází k šití reticelly na pomocné podložce - hotová krajka se přišívá k textilu až nakonec.
Inspiraci je možné najít například ve starých vzornících:
Federico de Vinciolo: Les Singuliers et Nouveaux Pourtaicts

Vzory staré reticelly jsou však velmi nadčasové a po malých úpravách je možné je použít i dnes k tvorbě šperků, vsadek nebo aplikací.

Reticella - hvězdičky

Současná reticella
                                                        



Arménská krajka

Arménská krajka je typická nejen pro samotnou Arménii, ale i celé Středomoří. S různými drobnými obměnami je známá i pod názvy bebilla, bibilla, oya, kene a další. Používá se na vytváření vzdušných lemů a ozdobných okrajů různých textilií (v některých oblastech i celých deček) nebo kompaktnějších trojrozměrných květů, které slouží buď samostatně jako bižuterie nebo jsou rovněž součástí dekorativních lemů.
Postup
Základem je uzlíkový steh, který existuje v několika variantách:
Uzlíkový steh jednoduchý a dvojitý, šitý zleva doprava nebo zprava doleva


Kombinací menších a větších smyček a střídáním barev je možné vytvářet mnoho vzorů:








Příklad trojrozměrného kvítku:

Co je šitá krajka?

Šitá krajka je technika, která je starší než paličkování, ale v současné době je téměř zapomenutá. Zůstalo jen několik míst, kde je ještě živá, ale slouží tu většinou spíš jako turistická atrakce. Můžeme na ni narazit například v Itálii na ostrově Burano, v Chorvatsku na ostrově Pag, v maďarském Kiskunhalási, ve Francii (pověstná Alençonská krajka byla v roce 2010 zařazena na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO) a ještě v některých dalších oblastech. Na všech těchto místech jsou uchovávány a vytvářeny spíše tradiční vzory, které mají velmi charakteristické znaky a jsou proto většinou snadno rozpoznatelné. Také Česko má svou typickou šitou krajku, jejíž počátky jsou spojeny se jménem Emilie Mildeové – Paličkové a dalších výtvarnic. Jejich krajky jsou spíše jednoduché, geometrické a velmi dobře odpovídající tehdejší (i současné) době.

Šitá krajka podle vzoru Školského ústavu umělecké výroby v Praze
Postup
Princip je velmi jednoduchý a další výhodou je, že není třeba žádných zvláštních pomůcek – stačí jehla, nit a podložka.
Příprava podložky
Krajka se šije na pomocné podložce – původně to byl pergamen, pak voskové plátno, někdy papírový karton a podobně. Dnes je nejpoužívanější knihařský cellastik (papír s vrstvičkou plastu na povrchu), na který se vzor přenáší vypichováním obrysových linií. Lze ale použít i kancelářský papír s natištěným nebo nakresleným vzorem, který se přelepí průhledným samolepicím filmem (např. průhledná tapeta). Papír nebo cellastik se vzorem je nutné podložit ještě dvěma vrstvami plátna a vše sestehovat dohromady.
Obrysy vzoru
Obrysové linie vzoru se připravují tak, že na povrch pomocné podložky se položí dvojitá silnější nit (např. perlovka, sněhurka apod.), která se přišívá drobnými stehy tenkou šicí nití k podložce. Celá krajka je pak k podkladu připevněna pouze touto tenkou nití, vše ostatní se šije pouze na povrchu.
Šití výplní
Principem výplní je volnější kroužkovací (smykovací) steh, který se šije postupně v řadách nad sebou. Pomocí různých variant tohoto stehu je možné vytvořit velké množství různých dekorativních vzorů. Výplně se šijí obvykle tenčí nití (např. mulinkou).
Kroužkování obrysů
Po ušití všech výplní se začistí obrysové linie hustým kroužkováním tenkou nití. Tyto stehy se ještě podkládají nejméně dvěma silnějšími nitěmi – tím získá obrys větší plastičnost a pravidelnost.
Závěrečné práce
Nakonec se krajka oddělí od podložky opatrným přestřižením tenkých šicích nití, očistí se od jejich zbytků a přežehlí se. Většinou není třeba tužit.


Obrysové linie vzoru

Část hotových výplní